Čína investovala za desetiletí do vývoje čipů trojnásobně více než USA

Čína vynaloží téměř tři čtvrtiny toho, kolik Spojené státy investují do čipů

Podle výzkumu Center for Strategic and International Studies (CSIS) z USA se v období 2014–2023 Čína do rozvoje polovodičového průmyslu vložila přibližně 142 miliard dolarů. To je téměř třináctkrát více než částka, kterou americké úřady vynaložily – 39 miliard dolarů za stejný časový rámec.

Co to znamená pro globální scénu
Tyto velké investice umožnily Pekingu nejen rozšířit reálné výrobní kapacity, ale také posílit svůj vliv v mezinárodních záležitostech. Analytici CSIS doporučili ostatním zemím reagovat pragmaticky, aby zmírnili možné negativní dopady rostoucího technologického propasti.

Pozice zemí podle objemu investic:

Je důležité poznamenat, že v analyzovaném období nebyly zohledněny velké americké programy – „Chip Act“ a část čínského „Velkého fondu III“, který nakonec nasbíral přibližně 47,5 miliard dolarů.

Proč Čína zatím zůstává pozadu
Navzdory obrovským vkladům ukazují údaje Asociace polovodičového průmyslu (SIA) za rok 2025, že podíl amerických výrobců čipů na světovém trhu činí 50 %, zatímco čínský podíl je pouze 4,5 %.

Mezi kontraktními továrnami je třetí největší SMIC s 6 % podílem na trhu do poloviny roku 2025, přičemž před ním stojí lídři TSMC a Samsung.

U SMIC jsou výkonnostní ukazatele pro procesy 5 nm (20 %) a 7 nm (46 %) výrazně nižší než u konkurentů: Intel, Samsung a TSMC pracují s procesy 2 nm a dosahují až 90 % efektivity.

Čína nemá přístup k klíčovému vybavení EUV litografie od ASML, a pokusy vytvořit vlastní řešení pomocí reverzního inženýrství jsou stále bez úspěchu – žádný čip na bázi EUV v zemi nebyl vyroben.

Zpoždění i v projektových podnicích
Na trhu grafických procesorů Nvidia drží 90 % podíl. Čínské analogy (Huawei Ascend, Alibaba T‑Head, Cambricon, Moore Threads) zaostávají v výkonu.

Zatímco americké společnosti investují do výzkumu a vývoje průměrně 17,7 % tržeb, čínské investice činí pouze 9,2 %.

Program „Velký fond III“, spuštěný v roce 2024, má snížit tento rozdíl, ale analytici považují za nutné změnit sankční politiku USA a zvýšit výdaje na výzkum a vývoj; jinak zůstane situace beze změny: Čína bude nadále dohánět lídry, ale nebude schopna rychle uzavřít technologickou propast.